Obsah
Holovousy
Přesný okamžik vzniku vsi není znám, původními majiteli byli páni z Hlohovic. Od Markéty, dcery Oldřicha z Hlohovic, získali ves s 15 usedlostmi a nedalekou Studenou roku 1447 Dobeš z Modřejovic a Bohuslav z Chlumu. Po smrti Bohuslava připadl díl Holovous pánům z Kolovrat na Krakovci. V průběhu 15. a 16. století změnila ves opakovaně majitele, získal ji např. Oldřich Lažanský z Bukové, po němž dědil Oldřich ml. Lažanský z Bukové a od něj se Holovousy dostaly do držení Jana Týřovského z Ensidle na Hřebečníkách a Skryjích.
Třicetiletá válka znamenala pro ves zkázu stejně jako pro jiné obce v regionu – při vpádu vojsk plukovníka Zahrádeckého do kraje roku 1640 opouštějí obyvatelé ves a ta pustne. Po 11 letech byly uváděny čtyři rodiny se 17 lidmi, ostatní statky byly pusté. Roku 1654 ve vsi žily rodiny Pavla Houdka, Václava Kašpara, Václava Hurta a Barty Pasáka.
Bratři Týřovští prodali pro velké dluhy roku 1701 celé chříčské panství včetně Holovous hraběti Václavu Josefu Lažanskému za 211 tisíc zlatých a 500 zlatých klíčného. Ten osadil pusté statky a v roce 1713 bylo uvedeno již 10 sedláků a 6 chalupníků, celkem 88 obyvatel. Z hlediska církevní správy spadala ves do roku 1785 pod dolanskou farnost, později funkci lokálie plnila zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého na Chříči.
Holovousy byly součástí chříčského panství až do zániku patrimoniální správy v roce 1850, kdy se staly samostatnou obcí v politickém okrese Kralovice. Později patřily nakrátko pod Hlince, od konce 19. století byly znovu samostatnou obcí. Od 60. let 20. století spadaly pod správu MNV Chříč, v 90. letech téhož století získaly opět samostatnost.
Na návsi je k vidění čtyřboká kaple se stanovou střechou a sanktusníkem. Před ní se nachází kamenný pamětní kříž z roku 1879. Po obvodu návsi je dochováno několik původních dřevěných chalup (č.p. 16, 19, 28), v usedlosti č.p. 18 proti roubené chalupě stojí dřevěný dvoukomorový špýchar.
Významní rodáci
- Alois Krofta (1888–1958), český architekt